SG Příběh 1.část

8. ledna 2007 v 19:06 | Jujicer |  Star Gate


Jedno ze sluncí pomalu zapadalo za obzor. Intenzita fialové záře se snižovala. Postava, která se unaveně plahočila k chrámu, který se od ní jakoby neustále vzdaloval, vypadala vyčerpaně. Přes to, že planeta byla ledová, tak její povrch drásaly žhavé paprsky sluncí. Odchod z nebes jednoho z nich snížil muka, které musela postava snášet. S oddechem pohleděla na krásnou oblohu, a rukavicí si z čela otřela krůpěje námrazy, která se jí tam tvořila. V pohledu se zračilo utrpení, bolest, ale s nimi i velké odhodlání a poděkování nebesům, že konečně ustává ta spalující záře. Krok za krokem se postava blížila k cíli své cesty. Když tu se najednou nad její hlavou rozpoutalo peklo. Všepřerývající sténání a pištění jí trhalo ušní bubínky. Záblesk střídal záblesk. Postava padla obličejem na zem. Zakryla si hlavu rukama a z jejích úst bylo slyšet tichá slůvka modlitby. Čím více se zvuk rozléhal, tím rychlejší byla modlitba. Najednou vše ustalo. Postava vstala, rychle otřela sníh z obličeje a zahlédla, jak poslední části světla mizí v špičce chrámu. Zděšením se celá otřásla. Podívala se na své ruce, ač skryté v teplých rukavicích, tak notně promrzlé. Jak kdyby v nich hledala nějakou odpověď. Ale ta nepřicházela. Žádné znamení nikde nebylo a tak se útrpně začala plahočit dál.

Dr. Jacksone, říkal jsme Vám, že na tomto příběhu může být něco pravdy. Proč jinak myslíte, že by se o něj zajímala jak Luciánská Aliance, tak i Asheni či Wraithové. Musí tam být kus pravdy. Nezdá se Vám?
Mohlo by být, ale pořád netuším, proč se zajímají právě o tenhle příběh. S našimi dějinami nemá nic společného. Kde jej našli? A jak se dostal k jiným rasám? Proč je kolem něj tolik rozruchu?
Počkejte chvíli. Uvidíte hned sám, proč tomu tak je ...


Postava je už na úplném pokraji svých sil. Nohama jen sune jakoby už ze zvyku. Oči jsou bolavé od ostrého odlesku slunce, které je nyní akorát proti jejímu pohledu. Kam s ním uhne, tam záře drásá její oči za brýlemi. Ruce a nohy jsou promrzlé až na kost a tělem prochází záchvěvy zimnice. Avšak postava se již skoro dostala k chrámu. A tak jakoby nějaká magická síla ji podává berličku. Svou pouť nevzdává. Blíží se chrámu a možná to sama ani netuší. Najednou končí ledová pláň a postava se už bez opory klátí na trávník, který se jí překvapivě rozprostírá pod jejími botami. Usíná. Nebo umírá?

Probuzení je překvapivé. Oděna do pohodlných šatů otevřela postava oči a prohlíží si monumentální místnost, v níž leží. Strop je pomalu v nedohlednu. Všude jemná blyštivá záře, která opět způsobuje bolest jejím očím. Pomyslí si, že by nemuselo být tolik světla. Ještě než myšlenka dokončí svou pouť, tak světlo jemně zeslábne. Tak akorát, aby nebylo bolestivé, ale zase ne tak málo, aby znemožňovalo rozhled. A tak si postava prohlížela místnost neustále dokola. Jeho neuvěřitelnou rozlehlost ještě umocňovali dokonale vysekané kusy zdí. Nikde ani jediná nerovnost. Vše vypadalo jako z mramoru. Pohledem přejížděla z místa na místo. Jaké pro ni bylo překvapení, že nikde nezahlédla jediné světlo. Jediné okno, jediný výstupek z přísné geometrie celé místnosti nenarušoval její celistvost. Nic, jen zdi a její postel. Celý prostor pak vyplňovala ta jemná záře. Nikde se nenacházely dveře. Nic.
Postava se pomalu posadila a vykřikla: "Je tu někdo? Slyšíte mě?"

Počkejte Dr. McKayi. Proč jste přestal? Co se stalo? Kde ta postava byla? A kdo to byl?
Danieli, proto jsem přišel za Vámi. Do rukou se mi dostal jen tento kus spisu a několik poznámek v různých jazycích, co potřebuji s Vaší pomocí rozluštit. Nám se to nepovedlo. Musíme zjistit, co je to za planetu, na níž někdo tento příběh nalezl, a co se za ním skrývá. Musíme být prostě první ....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co si myslíte o vzhledu tohoto blogu?

Výborný:o)
Ujde to
Nic moc
Hrůůůza!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama