Odkrývání našich skrytých úmyslů

18. února 2007 v 20:28 | OSEL.cz |  Mozek
Každý z nás si v duchu plánuje, co v budoucnosti udělá, od času odchodu na oběd, po chystané uvolnění opěradla křesla našeho kolegy, až odejde na oběd on. Jak a kam ukládá tyto úmysly náš mozek nyní přiblížil John-Dylan Haynes s kolegy v příštím čísle Current Biology.
Zvětšit obrázek Část mozku, která je označena zeleně, odhaluje úmysl vykonat sčítání nebo odčítání ještě předtím, než osoba tak začne konat.
(Obrázek: Bernstein Centre for Computational Neuroscience)

Jejich předpokladem bylo, že úmysl bývá skryt, dokud ho nějakou akcí neprovedeme. Subjekty měly v experimentu libovůli, zda-li se rozhodnou sečítat či odečítat - určitá čísla, jenž jim budou v budoucnu ukázána.
Rozhodnutí bylo tajné, věděly o něm pouze oni a byly instruováni, aby si ho udržely v pozornosti. Posléze jim byla určitá čísla ukázána na obrazovce. Výzkumníci byli se 70% přesností schopni předpovědět úmysl sčítat či odčítat ještě před tím, než subjekty čísla viděly a začaly matematickou operaci provádět.
Zvětšit obrázek Počítač přečte náš úmysl ze vzorů aktivity buněk. Vzory aktivity byly sestaveny předem na pokusech s dobrovolníky.
Metoda, díky níž jsou vědci těchto předpovědí schopni se nazývá "multivariabilní poznávání vzorů" - tj. software, jenž umožňuje rozpoznávat charakteristické vzorce aktivace příslušných mozkových částí asociovaných k specifickým úvahám. Po úvodní kalibraci, jaké myšlenky vyvolávají specifické vzorce aktivací, je tak software schopen na určité hladině pravděpodobnosti z konkrétní aktivity mozku předpovědět, k čemu se jeho nositel chystá.
Výzkum rovněž potvrdil, že informace nejsou ukládány v jednom či několika málo neuronech, ale ve vzorcích synaptické aktivity velkého počtu neuronů. V případě úmyslů ve středních částech prefrontálních laloků. Zároveň se prokázalo, že i různé části prefrontálních laloků vykonávají odlišné stupně úmyslného jednání.
Úspěšnost přečtení "myšlenky" počítačem je 75%. Zatím.
Přední části uchovávají úmysl dokud není proveden, části v opačném směru se aktivují až při samotném konání. Úvodní předpoklad se ukázal správným, informace o původním úmyslu se musejí transformovat do jiné části mozku k provedení. Výzkum tak napomůže vývoji nových přístrojů založených na "mozko-počítačovém" rozhraní pro lidi ochrnuté díky poškození těch částí mozku, jenž výkon zprostředkují či provádějí, resp. všech druhů ochrnutí v důsledku neschopnosti motorického pohybu (tzn. včetně poškození míchy). V budoucnosti ještě bude nutné prozkoumat vzájemný vliv mozkových částí odpovědných za pozornost, paměť, afektivní motivaci atd. k provedení "úmyslu".
Naskýtá se tak obrovská šíře možností využití příslušných metod v daleké budoucnosti, za určitý čas bych tento blogový příspěvek měl zveřejnit jen zamyšlením "publikuj".

I když se tento krátký filmeček na YouTube tématu primárně netýká, týká se však pokroku ve zveřejňování informací (příspěvků) na webu, proto ho sem snad uvést mohu.

Zdroje:
New Scientist.
Journal reference: Current Biology (DOI: 10.1016/j.cub.2006.11.072)
Stránky autora článku: blog.inbes.org
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co si myslíte o vzhledu tohoto blogu?

Výborný:o)
Ujde to
Nic moc
Hrůůůza!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama