1.Část - Ta, Kterou Seslali bohové

26. září 2007 v 20:13 |  Příběhy
Na Celestu byl krásný den, skoro jak z příběhů popisovaných v knize počátků. Převorové se vydávali neúnavně na cesty hvězdnou branou aby hlásali svatá slova Originu a šířili víru Ori nejen po vlastní, ale i po cizích galaxiích.
Jeden se zrovna vydal na planetu vzdálenou jen několik světelných let od té, kde se odehrává náš příběh.
Tato planeta se nachází v Orijské galaxii a v databázích je vedena pod souřadnicemi P9X-43l , ale místní jí říkají Odeon. Je to z velké části neobydlená lesnatá planeta. Lidé zde hospodaří na polích a pečlivě si opatrují tu skromnou část majetku, která jim stačí k chudému, ale klidnému životu. Veškerý život je téměř jen v jedné oblasti, zbytek planety pokrývají husté lesy.
Zrovna zde bylo poledne, nebo něco na ten způsob. Obě hvězdy svítily vysoko na obloze.
Byla to spíš dvojhvězda složená z mladé hvězdy Vega a relativně starší hvězdy Helion. Rozdíly ve stáří obou hvězd vyvolávají na obloze různé odstíny barev sluncí, od světle žluté po sytě oranžovou. Několikrát ročně se provádějí testy na stabilitu hvězd, ale obyvatelé Odeonu se nemají čeho bát, protože jejich hvězdy mají ještě předpokládaných mnoho miliard let společného hvězdného života před sebou.
V planetární soustavě Vegy a Helionu byl Odeon sedmá planety ze čtrnácti, ale bohužel také jediná vhodná pro lidský život.
Na prvních čtyřech planetách panovalo nepředstavitelné horko, byli to rozžhavené koule z rud s roztaveným povrchem a jedovatou atmosférou. I Kdyby lidé z Odeonu vynalezli oblek , který dokáže vzdorovat vysokým teplotám tak by je vysoce hustá atmosféra těchto ohnivých planet doslova rozdrtila.
Pátá planeta, pouštní, byla ve větší vzdálenosti od sluncí než čtyři předchozí a chladnější podmínky dovolovali vstupu na planetu, ale pouze se speciálním skafandrem. Ale přes to Malá výzkumná stanice, kterou zde lidé z Odeonu vybudovali po válce s nevěřícími, byla jedinou budovou na celé velké planetě.
Naquadahový obr, šestá planeta v soustavě, obíhal nedaleko od Odeonu, i když zde byli vhodné podmínky pro život, ale z dob nucené těžby tu zůstala zdevastovaná příroda a nadměrně znečištěné ovzduší. I kdyby ne, kdo by chtěl žít v prostředí již vytěžených naquadahových dolů. Poslední lidé co tu žili se odstěhovali během posledních sta let, většina na Odeon, někteří, co měli moc, odletěli svými loděmi do jiných planetárních soustav, ba i do jiných galaxií.
Za Odeonem následuje Vodní, zatím neobydlená planeta, Hornatá s několika měsíci, kde by mohl být život, ale jsou tu na většině povrchu sopky s nadprůměrnou sopečnou aktivitou.
Dál už je jen Plynný obr a za ním čtyři menší planetky s tak chladnými podmínkami, že se nejvíce podobají hroudám ledu.
Ale vraťme se zpět na Odeon. Uprostřed města Dorgenisina žije ve velkém, a oproti ostatním přepychovém domě, otec se svou nevlastní dcerkou Orisi.
Začali jí tak říkat lidé z Odeonu, jmenovala se po své oblíbené hrdince, mocné Orijské válečnici a vládkyni lidí následujících Origin - knihu počátků, narodila se nevěřící pohance, ale sama byla dítětem bohů Ori.
Malá Orisi s ní měla málo společného. Byla jí velmi podobná, ale co sama nevěděla, bylo to, že její příchod předpověděla věštba, společně s tím, že je předurčena k velkým činům. Sama své pravé rodiče neznala, když jí bylo šest let přišla v potrhaných šatech na odpolední mši. Lidé z Odeonu se jí ujali a později si ji k sobě vzal muž jménem Mehmet.
Byl hluboce věřící, když ji k sobě bral, věřil že tato dívka mu přinese štěstí. Možná k tomu dopomohlo Ovsino kouzlo, možná taky ne, ale od té doby, kdy ji k sobě onoho dne bral, uplynulo dalších pět let a on se stal Orijským hodnostářem a hlásá v městě Dorgenisině a okolních vesnicích svatá slova Originu.
Její adoptivní otec se zrovna na podobnou mši chystal.
Mše se skládala ze čtyř hodin monotónního opakování Blahoslavení budiž Ori příběhu a krátkého úryvku z Originu:
"Ori omnia vident. Sanctus Ori. Omnia siunt. Omnia siunt. Ori maximi siunt. Sanctus Ori." "Ori omnia vident. Ori omnia siunt. Sanctus. Ororum potestatinos subjicimius. Oridae eclediae patri cadia sagunt."
"Utina lori laundentur. Utina lori laudentur. Sanctus utina lori laudentur."
Když už bylo po mši přišel za ním, jako za správcem města Dorgenisina, muž jménem Nali.
Nali měl na starost obranu města a jeho okolí. Většinu svého času proseděl v budově obrany a sledoval informace o planetě a jejího okolí na holograficky zobrazovaných obrazovkách.
A právě do budovy obrany zavedl Nali Orisina otce.
Radar zobrazoval těleso rychle se řítící přímo k planetě, kvůli své rychlosti nešlo jasně identifikovat, ale Nali potřeboval rychlé rozhodnutí. " To bude nejspíš meteor, ale něco se mi na něm nezdá. Chtěl jsem aby jste to viděl a řekl mi sám co mám dělat. "
Mehmet přelétl pohledem přes obraz meteoru na tvář muže co ho vyrušil. " Sestřelte ho, než stačí dopadnout na povrch." Rozkáže a rozhořčen nezávažností problému, kvůli kterému byl vyrušen se vrací zpět, aby přečetl Orisi ještě pár příběhů z knihy počátků.
Znala je nazpaměť, ale pořád ráda naslouchala zázrakům svých hrdinů a bohů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co si myslíte o vzhledu tohoto blogu?

Výborný:o)
Ujde to
Nic moc
Hrůůůza!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama