2. Část - Ta, Kterou Seslali bohové

6. října 2007 v 21:26 |  Příběhy
Meteor
Nali vyslal několik rozkazů do obraných sond na orbitě planety a ty bleskově zareagovali, i když jen tři nejbližší po krátkém hromadění energie a přípravě na střelbu vyslali tenký plazmový paprsek na onen záhadný meteor.
Nali s nejistotou sledoval holografický obraz a vyhlédl z okna na oblohu, jako by si snad myslel že něco zahlédne.
Už mnohokrát se setkal s meteory, kometami a jinými kosmickými tělesy, ale poprvé za dlouhou dobu v sobě cítil napětí ba i nejistotu.
Tento se řítil téměř světelnou rychlostí, musel by být jedním z mála asteroidů kteří vyvinuli a snesou tak vysokou rychlost.
Ta chvíli kdy čekal co se stane byla jak věčnost, na chvilku snad uvěřil že se nic nestane a ono narazí do Odeonu …
Z přemýšlení ho vyrušilo tiché zabzučení a na obrazovce se rozsvítil červený nápis.
'Cíl zasažen!' Nali si oddychl, a pohodlně se usadil do svého křesla, což ho předtím nenapadlo, nA to byl příliš rozrušen.
Zavřel oči a vychutnával tu chvíli klidu, když je ale otevřel, vrátili se mu předchozí pocity.
Nápis již na obrazovce nesvítil, byla zde obvyklá plocha radaru. Nejdřív si toho nevšiml, ale brzo uviděl záhadný meteor na oběžné dráze planety.
-"Ne, to nemůže být pravda! Zasáhlo ho to! To nemohl být asteroid…"
Nechal si ho přiblížit, ale útvar nejspíš vysílal rušivé signály a nebylo možné ho rozpoznat. Byl si jistý, že to nebyl meteor, ale co teda, když ne on.
Ještě dlouhou chvíli nehnutě sledoval vzdálený obrat rozostřeného objektu a malý nápis:
'Neidentifikováno!'
Když se vzpamatoval, rychle vyskočil z křesla, až popojelo o několik centimetrů dozadu. Spěšným krokem vyrazil ke dveřím a odtamtud přímo do středu města k Mehmetově domu.
Budova obrany byla na okraji města, byl odsud lepší , klidnější pohled na nebe. Sama o sobě to bylo výborné místo pro pozorování, protože každé narušení obvyklého klidu zde bylo lehce pozorovatelné. Ve svém rozrušení nevnímal teplé paprsky dopadající na jeho kůži, ani zpěv ptáků z nedalekého lesa, a tak si nevšimnul, že z hvězdné brány, která stála o kus dál po cestě za městem uprostřed kruhu stromů, právě vyšel převor.
Na chvíli se zastavil, dokud se za ním brána nezavřela a pomalým, ale sebejistým krokem se vydal po cestě k městu.
Měl šedé mléčné oči, ve kterých se zrcadlilo stáří a všechno vědění Ori. Měl na tváři plno malých jizviček, které společně s bílými vlasy přibývají každému a moudrostí převorovi.
V jedné ruce držel dlouhou dřevěnou hůl s modrým krystalem, který při každém dalším kroku lehce zazářil. V druhé ruce třímal na první pohled starou a důležitou knihu. Byla bohatě zdobená, vypadala přesně jako ta kterou měl Mehmet, byl to Počátek.
Nali běžel po cestě a přemýšlel co jen správci řekne. Věděl, že bude velice rozzloben. Kdysi to býval férový chlapík, ale od té doby, co získal moc, byl krutější a bezcitnější. Moc a víra ho zkazily. Rychle zarazil zlé myšlenky, bylo to zpochybňování vůle Ori .. " Blahoslaveni budiž Ori! " Zamumlal sám pro sebe, aby je vyhnal z hlavy.
Rychle přispěchal k domovním dveřím, dlouho se nic nedělo, až ke dveřím přišla otevřít malá Orisi, při pohledu na její tvář na chvíli ztratil řeč, bylo to ta samá jakou viděl, když byl jednoho slavného dne svého života na Orijské mateřské lodi, ta samá shodou náhod později připadala do vlastnictví Dorgeny.
Nali odtrhl oči od mladé tváře ve dveřích a než se kdokoli zmohl na slovo, ozvalo se z místnosti nedaleko dveří: "Kdo to je Orisi? "
-" To je Nalines."
Nali už nervózně podupával u dveří, když přišel Mehmet.
-" Co neseš za zprávy?" Optal se správce.
-" Musíte jít se mnou, pane!" " Netuším jak to říct, ale on to nebyl asteroid. Musíme to blíže prozkoumat!"
-" Co přesně se stalo?"
-"Dělal jsem to co jste mi řekl pane, hned jak jste odešel namířil jsem všechny družice na meteor, nebo spíše na to co jsme si mysleli že je meteor. Cíl byl zasažen, ale nezničen, nyní je na oběžné dráze naší planety. Potřebujeme jej zničit, nebo prozkoumat."
-"Říkal si, že zničit se vám ho nepovedlo!"
-"Musíme jej tedy prozkoumat, a poté, za každou cenu, zneškodnit. Nevidím jinou možnost. Pane."
-"Ale jak?"
-"Máme přece loď pokud vím. Orijové nám ji tu zanechali pro tyto případy."
-"Sejdeme se u lodi za půl hodiny, musím ještě něco zařídit …"
-"Pane! Vy si nejspíš neuvědomujete co to může být!"
-"Ne. Opravdu si myslím, že to nepodceňuji. Ale jak myslíte, sejdeme se tam za 10 minut."
Mehmet se otočil a zavřel na Nalim dveře, hned jak obrátil svou pozornost k domu postavila se před něj Orisi.
-"Chci jít s vámi otče!"
-"Dnes ne Orisi, nevím co tam bude, mohl by to být nebezpečný."
-"Ale otče, slíbil jsi mi to!" řekla to naléhavě, ale znělo to výhružně a sebejistě.
-"Dobře, jak myslíš, ale budeš na sebe muset dávat pozor, já budu mít jiné starosti, a nechci aby se ti něco stalo, natož o tebe přijít." 'To v tobě spočívá můj úspěch', pomyslel si, ale Orisi by to nikdy neřekl. Věřil, že ona, její příchod i proroctví s ním spojené mu zaručí věčnou moc, že toto malé děvče je zdrojem jeho neúnavné energie, lásky a všeho vůbec.
-"Běž se připravit, hned vycházíme."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co si myslíte o vzhledu tohoto blogu?

Výborný:o)
Ujde to
Nic moc
Hrůůůza!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama