3. Část - Ta, Kterou Seslali bohové

14. prosince 2007 v 18:38 | We@louce |  Příběhy
Cesta
Nali nervózně přešlapoval u Orijské mateřské lodi za městem, byl tu akorát v čas. Vzal si s sebou jen několik potřebných věcí, kabát s vlákny trinia, který zdědil po svém dědovi - byl vhodný do všech extrémních podmínek, ať je ten kdo ho má na sobě vystaven mrazivým teplotám či obrovskému horku, dokáže se přizpůsobit potřebám lidského těla. Nic dalšího snad nepotřeboval. Všechny potřebné přístroje na průzkum 'Toho' co přiletělo bylo na
lodi a jídlo, pokud se měli zdržet jen nanejvýš několik hodin, nepotřebovali.
Orisi s Mehmetem se vynořili na cestě z města a pomalu se blížili k lodi, měli už několik minut zpoždění. Nali na to nechtěl upozorňovat, bylo by to zbytečné, a mohl by ho stihnout trest.
-"Výborně Nali, ty jsi již dorazil. Vzal jsem s sebou Orisi. Kdyby cokoli potřebovala, poslechni ji a pokus se vyhovět jejímu přání."
-"Ale Pane, sám vít…"
-"Už žádné další otázky!" Ukončil debatu správce. "Všichni do lodě, vylétáme co nejdříve."
Mehmet vešel do lodi jako první a ihned zamířil na můstek, byl to jediný prostor na lodi odkud mohl řídit veškeré útočné, obranné a pohybové systémy.
Převorové k ovládání využívají vlastní speciálně upravenou mysl, protože správce postrádá tyto schopnosti musí využívat modrý krystal, velice podobný tomu, který je umístěn v holi převora, s jedinými rozdíly, ten Mehmetův je upraven pro komunikaci s myslí člověka který se ho dotýká, poté jen stačí aby jeho vlastník pomyslel na to co chce provést a to se automaticky splní. Nemusel by sloužit pouze k ovládání lodi, ale i k několika ostatním schopnostem převorů. Ale měl pod podmínkou ztráty moci zakázáno využívat je jiným způsobem než k ovládání lodi.
Když dorazil na můstek, zasunul ruku do kapsy u plátěného kabátu a opatrně z ní vytáhl modrý krystal, byl velký tak akorát aby se vešel do dlaně dospělého člověka. Mehmet se postavil do středu kruhové místnosti zavřel oči a pevně stisknul krystal.
Loď se nepatrně zachvěla a po chvíli se svižně odlepila od povrchu planety. Zanedlouho už měla namířeno na oběžnou dráhu planety, rychle stoupala až vlétla mezi několik oblaků, které se vznášeli vysoko nad městem Dorgenysinim.
Nali s Orisi nejdřív zůstali stát před vstupem do lodi, ve stejnou chvíli poté vyrazili do nitra lodi, Orisi se rozběhla na opačnou stranu než šel její otec, nali proti tomu nemohl nic udělat, neměl tu žádnou moc. Nebál se o ni, spíš se bál toho co udělá, ta dívka mu sice připomínala největší orijskou hrdinku snad ve všech pohledech, ale ani přesto jí nedokázal věřit, měla nad ním navrch. 'Ale NE! Pořád to je ta obyčejná holka co jednoho dne přišla do města uprostřed mše, přece jen její budoucí otec bral tak vážně slova toho starce. To on věřil jen v nekonečnou moc a sílu jeho bohů, která je nyní spjata s ní, on v ní věřil.
Lehce zakroutil hlavou, sklopil zrak a pomalým krokem vyrazil na druhou stranu.
Loď stále nabírala rychlost, stoupala nad mraky a pomalu se dostávala do vyšších vrstev atmosféry, odtud už bylo vidět dobře na celou dvojhvězdu Helion i Vegu. V Městě Dorgenysině se již schylovalo k večeru obloha se pomalu začínala šeřit. Záhadný meteor, nebo co to vlastně bylo byl na téměř opačné straně planety, byl v jejím stínu a nebylo na něj vidět. Loď musela obletět celou planetu, aby se k tomu dostala. Když loď vystoupala na oběžnou dráhu, byla už mnoho kilometrů za místem odletu. Během dvou minut pomalu přeletěla nad celou planetou a stejnou rychlosti se blížila do stínu k 'tomu' co tam je.
Mezitím
Nali pomalu kráčel chodbou a přemýšlel co jen to může být za objekt. Od té doby co nastoupil do lodi jen zabočil do úzké chodby, sám nevěděl kam přesně vede. Loď je sice obrovská, ale většina chodeb vede do další široké, která protíná loď téměř po celé délce. Na tu se po chvíli napojil. Loď se trochu otřásla, vznesla se do vzduchu. Chvíli pociťoval sílu, která ho tlačila k podlaze - stoupali, ta se brzo vyrovnala když se dostali na oběžnou dráhu. Pomalu se vydal tím směrem, kterým čekal že je hlavní řídící místnost, bylo na čase.
Loď brzo dosáhla nejvyšší rychlosti kterou dokázali podsvětelné motory vyvinout, už to byla jen otázka několika vteřin kdy začnou brzdit a zastaví se v bezpečné vzdálenosti od objektu ale přece jenom tak blízko aby ho bylo možné monitorovat. Nalimu připadalo v tuto chvíli nesmyslné, to že sem letí pouze s minimální posádkou, nečekal sice, že by 'to' mohlo být nebezpečné, ale nějaký základní opatření nebo několik dobrovolníků se může vždycky hodit.
Za chvíli už vcházel do prostorné místnosti, na stěně byl radar, ovládací panely a různé detektory. V křesle uprostřed seděl muž s modrým krystalem v dlani, a jakoby nepřítomně zíral skrz prostor před sebou do dálky vesmíru. Korigoval let lodi, nejprve zastavil všechny motory a loď začala plynule zpomalovat, po chvíli loď zabrzdil a začal vnímat své okolí.
Objekt byl ve stínu planety stejně jako mateřská loď, ale bylo zřetelné, že se nejedná o asteroid ale pravděpodobně o jakousi menší nákladní nebo přepravní kosmickou loď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co si myslíte o vzhledu tohoto blogu?

Výborný:o)
Ujde to
Nic moc
Hrůůůza!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama